Všichni dobře víme, že pověry jsou iracionální, nesmyslné, nemají žádný pravdivý základ, a přesto se jich držíme. Proč? Říkáme si, co kdyby…

Některé pověry jsou vyloženě divné. Tak třeba v Turecku se nemá žvýkat 

žvýkačka po setmění, protože se prý mění v maso mrtvých. Italové si myslí, že jeptiška nosí smůlu.  Na Ukrajině je to zase kněz, ale jen když ho potkáte před polednem. Když na Islandu pletete přede dveřmi, prodlužujete tím zimu, zatímco když v Norsku uplete dívka svému chlapci svetr, vžene ho do náruče jiné.

Tato kuriózní národní ponaučení bývají leckde velice konkrétní. Tak třeba když v Belgii trháte máky, prý tím přivoláváte blesk. V Litvě zase nosí štěstí, když vás pokálí pták - nesmí se ale trefit na rameno. A ve Španělsku si nesmíte odložit klobouk na postel - ledaže jste kněz, který dává poslední pomazání.

Některé pověry překračují hranice. Tak například  většina Evropy má za to, že projít pod opřeným žebříkem znamená smůlu. Pověry se v různých zemích liší a někdy si vzájemně protiřečí. Třeba v Británii se podkova pro štěstí věší nade dveře otevřeným koncem vzhůru, aby štěstí přitahovala, kdežto ve Francii se zavěšuje otevřeným koncem dolů, aby štěstí pršelo na příchozí. Znamená to tedy, že štěstí nosí oba způsoby?

U některých pověr se náznak logického vysvětlení nechá vystopovat. Tak například rozbité zrcadlo je obecně považováno za velmi smolnou událost. V oněch sedmi letech neštěstí, které prý přináší, se možná odráží dlouhá doba, po kterou museli naši předkové před třemi čtyřmi stovkami let šetřit, aby takhle drahou věc nahradili. A pořezat se o střep? To je docela  smůla i v dnešní době.

Když si kýchnete, obvykle se najde někdo, kdo vám automaticky řekne „pozdrav pánbu“ nebo „zdravíčko“. Tenhle zvyk se datuje z dob, kdy bývalo kýchnutí jedním z prvních příznaků moru.

Mnohé vysvětlující teorie jsou vyloženě přitažené za vlasy. Smolná pověst  opřeného žebříku se vysvětluje tak, že žebřík v tomto postavení představuje šibenici, svatou Trojici nebo dokonce sílu pyramidy. Prozaičtější možností je samozřejmě to, že by vám mohl na hlavě  snadno přistát kbelík s barvou, malíř nebo dokonce i žebřík sám.

Střízlivým pohledem se fenomén pověr dá vysvětlit tak, že vznikly v dobách, kdy byl osud většiny lidstva plně v rukou okolního prostředí.  Průměrný vyděšený příslušník dávných venkovských společenství byl zmítán všemožnými strachy a vydán na milost a nemilost ročním obdobím, přírodním katastrofám, nemocem i vrtochům boháčů a panstva, o vrozené hrůze z čarodějnic, duchů a démonů nemluvě. Člověk nebyl pánem vlastního osudu, což mělo jediné řešení - obrátit se k nadpřirozenu.

Rádi se domníváme, že v našem dokonale propojeném, digitálním moderním světě jsme většinu těchto primitivních středověkých nesmyslů nechali dávno za sebou. Ve skutečnosti se toho instinktivního strachu nemůžeme zbavit. Asi málokdo se bude bránit tvrzení, že moderní život s přemírou informací a ekonomickou nejistotou zesiluje naše obavy. Průzkumy ukazují, že pověrčivé chování je až neuvěřitelně rozšířené.

Ať se snažíme být racionální sebevíc, někdy touze přenechat kus zodpovědnosti na silách mimo náš osobní vesmír neodoláme. Králičí pacičku na klíčích budete pro jistotu nosit pořád, i když vám nikdo nikdy rozumně nevysvětlil, proč zrovna ta by vám měla pomáhat.

Jak poznamenává spisovatelka Judoth Viorst: “Pověra je pošetilá, dětinská, primitivní a iracionální - jenže klepání na dřevo nic nestojí.“

(ksa)

SPIRIT seznamka

SPIRIT seznamkaA

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Spiritobchod

141324
DnesDnes127
VčeraVčera261
Tento týdenTento týden1089
Tento měsícTento měsíc7470

Partnerské weby

Apartmány, ubytování Teplice