Mnohé futurologické prognózy 19. století se nenaplnily, ale je zajímavé, že se splnily téměř všechny popisy budoucnosti „fantasty“ Jula Verna. Vědci předpovídali, že v dnešní době bude atomová energie využívána k pohonu letadel, že vzniknou umělé měsíce, lidský život se prodlouží na 150 roků a pracovat za nás budou roboti. Předpoklady NASA z roku 1969 například uvádějí, že v roce 2000 bude na Marsu působit na 50 expertů a přes 20 jich bude v kosmických lodích na oběžných dráhách. Technický pokrok měl být mnohem rychlejší, ale oproti vizi futurologů H. Kahna a A. Toflera se naopak zpomalil.

Vize budoucnosti je podle švédských prognostiků následující: Za 50 let budou světu chybět lidé na práci, nebudeme potřebovat záclony (prý postačí říci oknu, jakou má mít barvu). Stěny bytů se stanou obrazovkami a nábytek roboty (sám se na rozkaz přestaví podle představy svého majitele). Skončí „starosvětské“ počítače, budou miniaturní a voperovatelné do lidského těla, stroje budou reagovat na hlas a gesta člověka, poroste popularita virtuální turistiky. Dědičné choroby bude možné odhalit a odstranit již v době těhotenství, rozšíří se léčení na dálku. Ve velkém se budou „pěstovat“ lidské orgány, pacienti už nebudou nuceni dlouho čekat na potenciálního dárce. Jiné prognózy praví, že v roce 2028 bude na Měsíci obývaná základna a v roce 2037 má být realitou pravidelná komunikace s Marsem. Na rok 2049 je předpovězen první oficiální kontakt s mimozemskými bytostmi.

Co z toho se asi vyplní? Vždyť dodnes neumíme kontrolovat počasí, nepoužíváme jednorázové oblečení, nedokážeme implantovat talent do embrya a nezanikly ani peníze, jak „věštili“ vědci v šedesátých letech minulého století.
(oži)