Mnohá zvířata užívají na svou obranu velmi dokonalých chemických zbraní. Náš domácí prskavec obrací proti útočníku svůj zadeček a ze žláz, ležících po stranách řiti, vrhá na něho jakési obláčky praskajícího dýmu. Když vás zasáhne obláček na kůži, pocítíte svědění. Obsah uje totiž kyselinu dusičnou měnící se na vzduchu rychle v plyn. V jihovýchodní Asii žije zase žába, která, je-li napadena, vylučuje smolnou pěnu. Ta lepí tak pevně, že překoná všechna lepidla. Sepie umí tvořit umělou mlhu. Když je napadena, vyprázdní obsah svého inkoustového váčku a zakalí vodu kolem tak, že unikne hrozícímu útoku.
 (ryp)