K zimě a především ke svátkům v závěru roku patří neodmyslitelně pohádky. Nepopulárnější zahraniční je u nás už třiapadesát let Mrazík. V Rusku tento film samozřejmě také znají, ale nechápou, jak se z něj u nás mohl stát takový hit. Odpověď je jednoduchá – za velkou oblibou je především skvělý český překlad a ještě bravurnější dabing. Není proto

divu, že v mnohých rodinách je Mrazík neodmyslitelnou součástí Vánoc a silvestra, kdy většinu replik už znají nazpaměť. Méně známé jsou ale některé okolnosti natáčení…

+ Mrazíka režíroval specialista na pohádkový žánr Alexander Arturovič Rou, který zemřel 28. prosince 1973 v Moskvě.

+ Nastěnce, kterou ztvárnila herečka Natalja Sedychová, bylo v době natáčení čtrnáct let. Na konkurz se vydala tajně, bez souhlasu rodičů. Ti když se o tom dozvěděli, natáčení jí okamžitě zatrhli. Nakonec, po domluvě s režisérem, svolili. Obměkčil je zejména honorář, který jejich dcera měla přislíbený.

+ Polibek, který Nastěnka dostane od Ivana (hrál jej Eduard Izotov), byl vůbec její prvnív životě.

+ Babu Jagu hrál muž (Georgij Milljar),dědečka Hříbečka zase žena (Galina Borisová).

+ Herečka Inna Čuriková měla po roli Marfuši obrovské problémy, neboť byla ještě dlouho terčem posměchu okolí. Režisér totiž vyžadoval, aby Marfuša byla co nejšerednější. Když se Inna poprvé uviděla nalíčená, rozbrečela se a chtěla z natáčeníutéct.

+ V době natáčení, v březnu 1964, nebyl v okolí Moskvy žádný sníh, proto se za ním musel štáb vypravit na poloostrov Kola, který leží u Murmansku, což je až za polárním kruhem. Herci velmi trpěli, denněmrzli, propadávali se do sněhových závějí, v létě se zase někteří museli koupat v rybníce plném pijavic.

+ Když Marfuša sedí pod smrkem a čeká na Mrazíka, místo do jablka se zakusuje do cibule. Byla totiž mnohem levnější.

+ Mrazík v podání Alexandra Chvylji v češtině zpívá „Vyrostla štíhlájedlička“, v originále však pěje o smrčku a ve skutečnosti je ve filmu vidět borovice.

+ Svatba na konci filmu je skutečná. Vystupovali v ní svatební hosté ze svatby Georgije Milljara (Baba Jaga). Kvůli natáčení filmu museli být v kostýmech.

+ Originální scénář není napsán v rýmech, o ty se postaral až překlad K. M. Walló(vlastním jménem Ladislav Walló), který je považován za zakladatele českého dabingu. Jeho dcerou je dabingová režisérka a spisovatelka Olga Walló.

+ Zvukové efekty pro film vytvořil známý imitátor Strýček (Antonín)Jedlička. Nadaboval nejen veškerá zvířata (například kohouta, psi, kočky, medvědy a prasata), ale i Marfušina nápadníka, který se nakonec zakouká do Nastěnky.

+ Nikolaj Budaškin, který je autorem hudby k filmu, se nechal inspirovat hudbou Nikolaje Rimského-Korsakova.

+ Ve verzi uváděné v Tatarstánu, jedné z republik bývalého Sovětského svazu, byly z filmu odstraněny scény s loupežníky.

+ Po premiéře dostávala představitelka Nastěnky Natalja Sedychová tisíce dopisů s nabídkami ke sňatku. Režisér Alexandr Rou po ní chtěl, aby na všechny odepisovala.

+ Inna Čuriková se s Nataljií Sedychovou často stýkala i po natáčení. Jejich přátelství ale časem skončilo.

+ Eduard Izotov neboli Ivánek se v roce 1983 pokusil v Moskvě vyměnit nějaké valuty, což bylo tehdy nepřípustné a trestné (byl mu zabaven veškerý majetek). Herec překonal šest mrtvic, po kterých ztratil paměť. Zemřel na psychiatrické klinice.

+ Režisér Alexander Rou získal za Mrazíka cenu Zlatého lva v Benátkách.

+ V 90. letech byl v USA film označen za nejhoršífilm všech dob. Režiséru Stevenu Spielbergovi se však náramně líbil.

+ Samotného Mrazíka nadaboval Otomar Korbelář, Nastěnku Eva Klepáčová, Marfušu Alena Motyčková, Ivana Josef Zíma, babu Jagu bezkonkurenční František Filipovský, dědečka Hříbečka Ota Sklenčka a například vůdce loupežníků Oldřich Musil.

(luv)