Strašidelných domů je dostatek jak u nás, tak ve světě. Na náměstí malého městečka na okraji Westerwaldu stojí dům, který je celý pokrytý břidlicí. Strašilo v něm za druhé světové války, a i když o tom všichni vědí, úřady se to snažily vždy všemožně popřít. Ať už si ale úřady říkají, co chtějí, některá fakta přesto nelze popřít. V tomto domě šestkrát z neznámých důvo dů hořelo, předměty létaly nahoru a dolů či padaly ze stropu. Odkudsi přilétl šroubovák a velkou silou se zabořil centimetr hluboko do stěny. Nože svištěly vzduchem a poškozovaly části oděvu, ale jejich nositele nikdy nezasáhly. Posouvaly se manželské postele, otevíraly se samy dveře, praskla skříň a dokonce dětská postýlka stála na straně hrany. Všechny strašidelné jevy se ale neodehrávaly jen v jednom bytě, na půdě a na chodbě se světlo samo od sebe zhasínalo a jeho jasnost se každou chvilku měnila. Ničím divným nebylo ani roztočení bubnu u pračky, která nebyla zapojena do sítě a sousedé si stěžovali na neustálé štěkání psa, který v domě vůbec neexistoval. Automatickým písmem byly zaznamenány dvě strany plné hrozeb od neznámé bytosti. Jednalo se o zemřelou osobu, která měla vztah k tomuto místu a domu.

Na pomoc tehdy přišlo do domu několik lidí. Jedna mediálně nadaná osoba, znalec esoteriky a dva fyzici. Jejich předsevzetí bylo pomoci prostřednictvím kontaktu s živými a v případě potřeby i s neviditelnými bytostmi. Přítomnými byli i médium, majitel bytu a jeho otec i mladý pár, který v bytě bydlel. Měření pomocí nízkofrekvenčního měřiče intenzity elektrického pole ukazovaly nevysvětlitelné zpětné vazby. V tu chvíli se ale držák prutové antény uvolnil od vnitřní stěny přístroje. Citlivější jedinci pociťovali jakousi obrovskou sílu, kterou ale nebyli schopni nijak blíže definovat. Na zem položili velké čtyřhrané zrcadlo a na něj postavili svíčku. Po meditaci a několika výzvách se ozval v jednom rohu hluk padajícího předmětu a po chvilce se tento zvuk opakoval. Ve světelném kuželu baterky se na zemi zaleskly otevřené nůžky a velká objímka okapové roury. Z temnoty se vedle stoličky objevilo příruční oválné zrcátko. Zazvonila druhá objímka a nakonec spadla od střechy silná pojistka. Všechny věci položili badatelé na velké zrcadlo a jeden z nich poznamenal, že všechny věci začínají na písmeno „S“. Když šla okolo půlnoci skupinka lidí do ložnice, na chodbě trčelo půl tuctu šroubováků v už existujících dírách. Vzduchem najednou letěla dvojvložka do zámku, která začínala stejným písmenem. Velké zrcadlo se zatím rozpadlo na střepy, opět vytušili spojitost s písmenem S – Scherben.

Byla zapálena další svíčka a médium řeklo, že je připraveno k pokusu. Po chvíli médium ostatním sdělilo, že vidí paní, která v roce 1943 spálila své dítě a po tomto činu se na krovu oběsila. Stále tu prý hledá svého muže, kterého kdysi odvedli. Po dlouhých minutách se podařilo vysvětlit jí cestu ke světlu a žena se už neukázala. Můžeme jen doufat, že si svůj hřích už odpykala a tu správnou cestu opravdu našla.
(mz)