Na základě údajů z minulých let se ví, že za posledních 300 let se Země nejrychleji otáčela v roce 1870 a nejpomaleji v roce 1903. Až do roku 1935 se rychlost rotace znovu zvyšovala a poté začala opět klesat. Co může 

být asi příčinou těchto výkyvů? Existuje mnoho různých zajímavých teorií, ale žádná z nich dosud nedala uspokojivé vysvětlení. Avšak v poslední době zastává stále více přívrženců kdysi zavržený názor, že tento proces souvisí přímo s kolísáním hladiny světového oceánu. Až do osmdesátých let 20. století se mělo za to, že by k tomu bylo třeba obrovského množství vodní masy. Avšak v souvislosti s výzkumy na obou zemských pólech se ukazuje, že tato teorie vycházející z regulující funkce oceánu se může potvrdit. Světový oceán se může obohacovat pouze o vodu z ledovců. Přitom hlavními masivy ledovců jsou na naší planetě oblasti Arktidy a zejména Antarktidy. Jak se již matematicky zjistilo, hromadění ledu má za následek i posunutí zemských pólů. A tyto póly se skutečně posunují, a to rychlostí deseti centimetrů ročně. V tomto případě již dostávají slovo glaciologové. Ti dokázali, že se v posledních desetiletích zásoby ledu v Arktidě a Antarktidě výrazně zmenšily, i když se nedá odhadnout, o kolik vody byl vlastně obohacen světový oceán. Svoji zásluhu na tom bezpochyby mají i probíhající globální oteplování a úbytek ledovců.

(vel)