Již po dlouhé věky se badatelé dohadují o vzniku a významu jedné z prehistorických památek, kterou tvoří prazvláštní uskupení kvádrů šedomodrého pískovce, pocházejícího s největší pravděpodobností ze 320 kilometrů vzdálených vrchů

v jižním Walesu. Podle archeologů vznikala záhadná stavba ve Stonehenge ve třech hlavních etapách v rozmezí let 3500 až 1100 před naším letopočtem. Původně se jednalo o kruhový násep obehnaný příkopem, který sloužil zřejmě jako pohřebiště. Z vnější strany obkružovalo areál 56 mělkých pohřebních jam, pojmenovaných po znalci památek dávných časů Johnu Aubreym, který na ně v 17. století jako vůbec první upozornil. Na severovýchod od vchodu stál sedm metrů vysoký Patní kámen, který ve druhé etapě výstavby doplnily kameny vroubící příchodovou cestu. Vznikly též dva kruhy tvořené celkem osmdesáti velkými kvádry. Ve třetí stavební etapě ovšem došlo k přeskupení pískovcových kamenů, které nahradil kruh třiceti tzv. trilitů. Uvnitř tohoto kruhu se pak ocitlo pět volně stojících trilitů uspořádaných do tvaru podkovy.

(vel)