Štěstí jako učební předmět? Před lety bylo pro ředitele jedné německé střední školy šokující, že jeho žáci bloumají po chodbách se špatnou náladou, svěšenými rameny, vždy se strachem v zátylku, že selžou. To chtěl změnit. „V předmětu „štěstí“ se žáci učí posilovat svou osobnost, motivovat se a vzít odpovědnost za své štěstí do vlastních rukou,“ říká Ernst Fritz Schubert. Štěstí je nutno posuzova t z různých pohledů, počínaje od antických filozofů, až k expertům na výzkum mozku. V prvních pěti fázích hledají žáci své individuální cíle štěstí, v dalších jim pomáhá mentální trenér poznat jejich síly a uvolňovat blokády. V další části výuky poznávají, že štěstí lze poznat ve sportu, ve výživě či v jiných oblastech. Žáci mezi patnácti až sedmnácti lety navštěvují hodiny s nadšením. Efekt neobvyklého předmětu se znatelně dostavuje, známky žáků se zlepšují. Žádný div - naučili se pohybem produkovat dopamin a endorphin - hormony štěstí.
 (alž)