2603nevysvětlitelné světelné koule 4V roce 1993 zkoumal Fred Silcock záhadná australská světla, jejich existenci se mu podařilo nashromáždit přibližně v pěti stech různých příbězích. Světelné koule min min, jak se jim začalo říkat, totiž představovaly velkou záhadu. Jako příklad si můžeme uvést padesátá

léta 20. století, kdy téměř každou zimu Lanahanovu farmu pro chov ovcí a hovězího dobytka v australském Queenslandu navštěvovalo podivné světlo o průměru 4,5 metru, které kroužilo asi metr nad dvorem. Když na ně majitel farmy vystřelil, smrsklo se do malého terčíku mlhavé červené záře, aby se poté znovu rozjasnilo a zvětšilo. Po hodině se opět zmenšilo, vzdálilo, znovu se v dálce objevilo a pak rychle zmizelo z dohledu. Někteří lidé věří, že tyto a další druhy světelných koulí jsou příkladem exotických, dosud nevysvětlitelných přírodních úkazů. Dostávají i jiná pojmenování, jako třeba feux, follet, bludičky, bahenní světla či strašidelné lucerny. Jak se zdá, objevují se zejména v oblastech vystavených nepatrným otřesům půdy, pro něž jsou příznačné geologické zlomy, seizmická aktivita, zásoby nerostných surovin nebo vodní plochy.

Ohniví draci

Ve středověku spatřovali Evropané ve světelných koulích ohnivé draky, jaké dodnes uznává řada kultur. V západní Africe dostaly jméno aleu, což je v překladu „ďábel“. Malajci mají své pennangaly - přízračné hlavy žen zemřelých při porodu. V okolí indického Dárdžilingu jsou pak považovány za lucerny mužíčků zvaných chota admis. V některých společnostech lidé ve světelných koulích spatřovali náboženské symboly. K úkazům podobného druhu zřejmě patří též „světelné stíhačky“ hlášené během II. světové války, jakož i řada pozorování UFO.

Skvrna jako fotbalový míč

Vědci však přišli s domněnkou, že kouli světa může vytvořit samovolné vznícení metanu nebo jiného plynu, který přijde do styku se vzduchem. Avšak takový jev by byl časově omezený, nepohyboval by se a nebyl by schopen řízeného přemísťování. Velmi by se tak lišil od toho, co zažil Franklin Ward jedné říjnové noci v roce 1938, když se šel se svým otcem projít ke starému mlýnskému rybníku v odlehlých končinách Georgie v USA. Spatřil tam totiž modravou světelnou skvrnu asi ve výši kolen, jež z velikosti tenisového míčku narostla do rozměrů fotbalového míče. Světelnou skvrnu pak sledovali asi půl kilometru až k budově vesnické školy. Světlo pokračovalo nad silnicí dalšího půl kilometru, dále přeskočilo bránu a obletělo opuštěný srub. Jedinými dveřmi proniklo dovnitř, mihlo se za okny, znovu se vynořilo, vrátilo se k silnici a posléze se vydalo stejnou cestou zase zpátky. Když se světlo přiblížilo k pozorujícímu Wardovi, zaslechl tlumený bzukot připomínající zvuk elektrického transformátoru. Nakonec se světlo vrátilo přesně na stejné místo, kde se ukázalo poprvé, zmenšilo se, potemnělo, kleslo do písku a zmizelo.

Tajemství pro vědu

Světelné koule někdy působí dokonce i hravě až dotěrně, jak také zjistil policejní seržant Tony Dodd během noční hlídky na yorkshirských anglických vřesovištích roku 1983. Když zapnul světlomety svého policejního vozu, podivná světla z vřesovišť se k němu přiblížila a začala kroužit kolem auta. Někteří vědci se domnívají, že pokud je energie dostatečně složitě strukturovaná, může nabývat určité formy uvědomělého jednání. Jeden americký tým se již také zabývá testy, jejichž cílem je určit, zda pozemská světla vykazují prvky skutečně interaktivního chování. Ať už tyto pokusy povedou k jakýmkoli výsledkům, světelné koule zůstanou pro vědu zatím otazníkem. Jejich výskyt totiž svědčí o výkyvech energie, které by se daly čekat spíše na subatomární, kvantové úrovni.

(pak)

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

123517
DnesDnes258
VčeraVčera537
Tento týdenTento týden795
Tento měsícTento měsíc9082

Partnerské weby