2601rodová kletbaRod Šporků (von Sporck) to neměl lehké. Zakladatel Johann Sporck se narodil kolem roku 1595 jako obyčejný poddanský synek ve vestfálském Sporckhofu. Kuriózní vojenskou kariérou získal postavení a vážnost, po Bílé hoře i značný

majetek v Čechách. Do hraběcího stavu byl povýšen v roce 1660, ale říkalo se, že vlastně o žádné tituly nestál. Kromě panství ve středních a východních Čechách rod vlastnil i jihočeský Radenín. Johann Sporck byl dvakrát ženatý, měl taktéž nemanželského syna Georga Johanna, později legitimovaného a povýšeného do rytířského stavu. Z druhého manželství s Eleonorou Kateřinou von Fineck měl dva syny, z nichž František Antonín (1662 - 1738) se stal nejznámější a nejslavnější postavou celého rodu.

Významný mecenáš

Mladý šlechtic byl významným mecenášem barokního umění, sám se považoval za mystického rytíře svatého Michaela bojujícího proti zlu, pokračovatele postav z bájné legendy. František Antonín nesnášel hloupost a pokrytectví, vedl mnoho soudních pří, dokonce byl krátce vězněn i ve slavné Daliborce na Hradčanech. Věznitele rozčílil, když svou celu nechal vybílit a vymalovat, aby se tu cítil lépe. Jezuité na Šporka nasadili tajné agenty, obvinili ho z kacířství, na chvíli dokonce prosadili zákaz činnosti hraběcího nakladatelství. Šlechtic spolupracoval s významnými umělci, hlavně s Matyášem Bernardem Braunem a jeho kolegy. Špork sponzoroval jeden z nejzáhadnějších a nejúžasnějších barokních duchovních komplexů ve střední Evropě, známý Kuks. Zámek, lázně, špitál s lékárnou, kostel, Dům filozofů, unikátní knihovna a přírodní areál Betlém v lese, to vše tu spolehlivě fungovalo.

Řád svatého Huberta

František Antonín byl spojován i se svobodnými zednáři a rosekruciány, ale důkazy chybí. Rád se obklopoval různými symboly, anagramy a kryptogramy. Záhadným činem bylo uvedení do Mariánského cechu, tajného ezoterického bratrstva. Hrabě do Čech přivedl i laický duchovní řád svatého Huberta. Svatý Hubert podle pověsti v podzimním lese číhal na jelena. Náhle se mu zjevil - byl to ale podivný albín, mezi parožím mu zářil kříž. Hubert tehdy před zvířetem poklekl, nebyl schopen vystřelit. Od těch dob věčně unikající alabastrový jelen prchá před symbolickými lovci řádu svatého Huberta. Ve skutečnosti se řád zabýval mystikou, alchymií duše a hermetikou. Lovecká orientace byla jen pláštíkem, zástěrkou před církví, úřady a zvědavci.

Tajemství bílého jelena

Rod Šporků nakonec vymřel, nepohoda a údajná kletba zastavila jeho rozmach. Posledním Šporkem „po meči“ byl hrabě Ferdinand (1848 - 1928). Karl Rudolf Špork se zase stal hejtmanem a svobodným zednářem, možná též spoluzakladatelem první pražské lóže „U tří hvězd“. I on věřil v tajemství bílého filozofického jelena a kráčel v jeho stopách.

Jiří Nový

Předplaťte si nás

Předplatné měsíčníku HOROSKOPY

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

121066
DnesDnes400
VčeraVčera534
Tento týdenTento týden934
Tento měsícTento měsíc11697

Partnerské weby