2906svědectvíNa území Uzbekistánu a Kazachstánu, od mysu v Aralském jezeře, kam přitékají řeky Amudarja a Syrdarja, až do nitra žlutohnědé Ustjurtské plošiny, objevili před časem archeologové určité gigantické stavby, které byly ze země nepostřehnutelné a jejichž reliéf je

zblízka nevýrazný. Až teprve z velké výšky kolem jednoho kilometru je možné spatřit to, co člověk ze země vidět nemůže - obrovské kresby šipek, které jsou uspořádány na velkém rozlehlém území. S takovýmito znaky v podobě šipek se archeologové na tomto kontinentě doposud nikde nesetkali. Ve své skutečné podobě se pak ukázaly až po důkladném zhodnocení leteckých snímků této oblasti. Délka každé kresby dosahuje přibližně 800 až 900 metrů, šířka 400 až 600 metrů. Výška valu, který tvoří kontury kresby, nepřesahuje 80 centimetrů. Vědci však předpokládají, že výška šipek bývala v dřívějších dobách nesrovnatelně vyšší. Útvary na zdejší Ustjurtské plošině se pak velice nápadně podobají těm, které byly nalezeny tisíce kilometrů odtud - na peruánské plošině Nazca, neboť právě tam je charakteristika kreseb srovnatelná s těmi v Uzbekistánu.

Kdo je vytvořil?

O jaké šipky se vlastně jedná? A jaká kultura je vytvořila? S těmito a podobnými otázkami si lámalo hlavu už mnoho vědců. Charakterem kresby i rozměrem se od sebe tyto šipky totiž liší jen nepatrně. Každá z nich představuje jakýsi měšec, jehož ústí je otevřené. Z vnějších okrajů měšce vycházejí šipky s trojúhelníkovým zakončením. Do středu trojúhelníku pak směřují z jejich nitra úzké průchody. Na vrcholcích jsou patrná kruhová zakončení - kdysi to mohly být zřejmě jámy. Tyto rozvírající se šipky přitom směřují vždy na sever.

Záhada pro archeology

Kdo, kdy a proč vybudoval tyto šipky, které jsou v podstatě velkými nákladnými stavbami? Za jakým účelem vznikly a co znamenají? To jsou pochopitelně otázky, které si kladlo už mnoho lidí, vesměs archeologů, vědců i dalších odborníků. Samozřejmě, že došlo k detailnímu prozkoumání celé stavby. Jeden z valů šipky byl důkladně rozebrán a právě v něm se nalezla stará keramika i různé další předměty, které jsou charakteristické pro sedmé až osmé století našeho letopočtu. Vzhledem k tomu, že se nalezené předměty nacházely v nejvyšší vrstvě, dá se tato hranice letopočtu označit jako konečná perioda dokončení. Není však vůbec známo, do jakého období zasahují hlouběji umístěné vrstvy. Podle toho se dá také velmi těžko stanovit začátek staveb obrovských šipek. Uvnitř měšce, ze kterého šipky směřují, pak byly nalezeny rovněž unikátní archeologické památky, mezi nimi rovněž rozličné předměty a mohyly kočovníků. O tom, zda spolu tyto nálezy nějak souvisejí, se však můžeme jen dohadovat.

Šlo o znakovou navigaci?

Zdá se, že v historii Ustjurtské plošiny sehrály v dávných dobách kresby mimořádnou roli. Někteří historikové a archeologové sice vyslovili domněnky, že šipky nějakým způsobem souvisely s hospodářským a duchovním životem tehdejších lidí, takže mohly být též nějakými ohradami pro obrovské stádo dobytka. Při troše fantazie se však při pohledu na tak gigantické a nepředstavitelně náročné stavby, které lze ve své podstatě spatřit jen z velké výšky, nechce věřit, že by šlo o nějaké pouhé ohrady pro dobytek. Je třeba si uvědomit, že tak rozsáhlé náročné stavby nebyly zcela jistě budovány jen pro něčí potěchu, ale jejich smysl byl zřejmě životně důležitý a nesmírně závažný. Možná se jednalo o účelová pozemní zařízení, ale také třeba o určitou znakovou navigaci. Vyloučit se proto nedá dávno zaniklá vyspělá civilizace na naší planetě nebo i mimozemské působení inteligentních bytostí, které již v pradávných dobách ovládaly nám dnes neuvěřitelné vymoženosti techniky, díky nimž nebyl zřejmě problém spatřit šipky z ptačí perspektivy.

(kov)

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126897
DnesDnes44
VčeraVčera194
Tento týdenTento týden1337
Tento měsícTento měsíc4682

Partnerské weby