Jihlava, kdysi bohaté horní město na Vysočině, má díky své mnohonárodnostní historii způsobené těžbou stříbra přepestrou škálu legend, pověstí a zpráv o paranormálních jevech.

Straší tu třeba záhadný fext, tedy tvor, kterému se vyhýbaly obyčejné kulky a

byl tak prakticky nezranitelný. Navíc se jeho tělo ani po smrti nerozkládalo. Fextové přicházeli na svět podle legend v plodovém obalu. Ten se z nich měl opatrně sejmout a posléze usušit. Prášek se pak V dospělosti nosil ve váčku v levém podpaží, a právě to způsobili definitivní přeměnu člověka ve fexta.

Fextů se v Českém království moc nevyskytuje, známé jsou jen některé případy z východních Čech nebo západní Moravy, ponejvíce z časů třicetileté války. To je také případ jihlavského zjevení, ve které se údajně proměnil švédský generál Samuel Österling, jenž tudy v 17. století táhl. Jeho duch se doteď zjevuje během dlouhých zimních nocí ve městě coby ohnivý přízrak, putuje ulicemi a vždy skončí v hradním příkopě. Zde, pod hradbami, se zastaví a naříká. Pak najednou odkudsi zasviští kulka a fext padá. Každou noc tak musí za své strašné hříchy a ukrutnosti pykat opakováním vlastní smrti. Tu mu za života způsobila kulka odlitá ze skla, jediný způsob, jakým jde fexta zabít. Střelu vypálila z bambitky mladá dívka, poběhlice, ke které si kdysi Švéd přišel užít, netuše zradu.

Kostlivec a tajná síť chodeb

Dalším zvláštním, ale také poněkud hrůzným, jihlavským duchem je přízrak kostlivce v černém plášti s velkým černým kloboukem. Ten se zjevoval v dnešním parku kolem kostela svatého Ducha, v době, kdy zde ještě na místo parčíku byl městský hřbitov. Až někdy v první polovině 19. století byl odtud, z posvátné půdy, přízrak vykázán speciálně povolaným mnichem - exorcistou.

Jihlava ale nemá své záhady a tajemství jen na povrchu, ale i pod ním. Pod jejími ulicemi, hradbami a náměstími se podle dnešního stavu poznání nachází více než 13 kilometrů podzemních chodeb, neuvěřitelně pracně vykutaných ve středověku horníky jako útočiště před nepřítelem. Systém městského podzemí přitom tvoří dokonalé bludiště, aby se v něm nevítaný cizák snadno ztratil. V některých místech je podzemí až třípatrové, například pod městskou radnicí. Dobře zamaskované chodby vybíhají z každého domu kolmo do ulice nebo do náměstí a teprve tam se pak rozvětvují do sítí, kterými bylo možno se nepozorovaně a rychle přemístit v případě potřeby. A to třeba i na druhý konec města. Je samozřejmé, že také k jihlavskému podzemí se váže řada pověstí.

Prokletý rytíř

Bezprostřední okolí Jihlavy je na duchy a zjevení též přebohaté. Kus za jeho hranicemi se v lese nachází kámen, kterému místní říkají Karlův. Prý právě na něm odpočíval císař Karel IV. , když zabloudil při honu ve zdejších lesích. Podle prastaré jihlavské legendy se mu zde v podobě bílého přízraku zjevil duch rytíře, který Otce vlasti žádal, zda by ho mohl oholit. Panovník svolil, ale náhle si uvědomil, že ho neznámý duch může břitvou snadno zabít. Rychle sáhl po meči, ale najednou sjel z večerní oblohy klikatý blesk a v jeho záři se bílá postava proměnila ve skutečného rytíře, který českému králi poděkoval za záchranu své duše z prokletí.

Šest kilometrů od města směrem na západ se nachází rezervace žulových skal zvaných Zaječí skok. Podle legendy se tu zabil zlý a krutý zámecký pán z Plander, který při honbě za podivným zajícem skočil i s koněm ze skalního útesu a zabil se. Jeho kůň zde prý v posledním vzepětí otiskl do skály své kopyto. A právě na vyhlídce nazvané Zaječí skok je vidět dodnes.

Petr Blahuš

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126816
DnesDnes62
VčeraVčera238
Tento týdenTento týden527
Tento měsícTento měsíc3872

Partnerské weby