Rod Šporků (von Sporck) to neměl lehké. Zakladatel rodu Johann Sporck se narodil jako obyčejný poddanský synek ve vestfálském Sporckhofu. Kuriózní vojenskou kariérou získal postavení a vážnost, po Bílé hoře i značný majetek v Čechách. Do hraběcího stavu byl povýšen

v roce 1660. Říkalo se, že o žádné tituly nestál. Kromě panství ve středních a východních Čechách rod vlastnil i jihočeský Radenín. Johann Sporck byl dvakrát ženatý, měl taktéž nemanželského syna Georga Johanna, později legitimovaného a povýšeného do rytířského stavu. Z druhého manželství s Eleonorou Kateřinou von Fineck měl dva syny, z nichž František Antonín (1662 - 1738) se stal nejznámější a nejslavnější postavou celého rodu.

Šlechtic jako mystický rytíř

Mladý šlechtic se stal významným mecenášem barokního umění, považoval se sám za mystického rytíře svatého Michaela bojujícího proti zlu, pokrytectví a omezenosti. Vedl mnoho soudních pří, dokonce byl vězněn ve slavné Daliborce na Hradčanech. Věznitele rozčílil, když svou celu nechal vybílit a vymalovat, aby se tu cítil dobře. Jezuité na něj nasadili špicly, obviňující ho z kacířství. Dokonce prosadili dočasný zákaz Šporkovy vydavatelské činnosti (v roce 1712). Hrabě spolupracoval s významnými umělci, hlavně s Matyášem Bernardem Braunem a jeho kolegy. Založil jeden z nejzáhadnějších a nejúžasnějších duchovních komplexů baroka ve střední Evropě, známý Kuks. Zámek, lázně, špitál s lékárnou, kostel, Dům filozofů, unikátní knihovna a přírodní duchovní areál Betlém v lese, to vše tu spolehlivě fungovalo.

Řád sv. Huberta

Špork byl spojován i se svobodnými zednáři a rosekruciánským hnutím, ale důkazy chybí. Rád se obklopoval různými symboly, anagramy a kryptogramy. Záhadným činem bylo uvedení řádu sv. Huberta do Čech. Tento laický řád s přísnými pravidly kupodivu nevykazoval žádnou zvláštní činnost. Pro vysvětlení musíme zřejmě zalovit v legendách. Svatý Hubert podle pověsti v podzimním lese očekával svého jelena. Náhle se mu zjevil. Byl to ale albín a mezi parožím mu zářil kříž. Hubert poklekl a nebyl schopen vystřelit. Od těch dob věčně unikající alabastrový jelen prchá před symbolickými lovci svatého Huberta. Řád se zabýval mystikou, alchymií duše a hermetikou. Lovecká orientace byla jen pláštíkem, zástěrkou před církví, úřady a zvědavci.

Tajemství bílého jelena

Rod Šporků nakonec vymřel, nepřízeň a údajná kletba zastavily jeho rozmach. Posledním Šporkem „po meči“ byl hrabě Ferdinand (1848 - 1928). Karl Rudolf Špork se zase stal hejtmanem a svobodným zednářem, možná též spoluzakladatelem první pražské lóže „U tří hvězd“. I on věřil v tajemství bílého filozofického jelena, šel v jeho stopách.

(nov)

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126856
DnesDnes41
VčeraVčera207
Tento týdenTento týden924
Tento měsícTento měsíc4269

Partnerské weby