Stoletému kalendáři byla v minulosti připisována značná důležitost, takže pyšně trůnil na stránkách novin, časopisů, různých kalendářů, v úředních příručkách, v zemědělských radách, zkrátka byl nepostradatelný v určování počasí. Dokonce i dnes se najdou lidé, kteří Stoletému

kalendáři stoprocentně věří.

Jak je to ale se Stoletým kalendářem doopravdy? Ve své podstatě má dva tvůrce. Prvním a zcela bezděčným autorem se stal opat Moritz Knauer žijící v letech 1613 až 1664, který byl přesvědčeným astrologem. Věřil, že počasí každého roku řídí jedno z nebeských těles, tzv. „roční regent“. Mimochodem, tehdy uvažovanými vlivnými tělesy byly Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Saturn, Slunce a Měsíc. Každý venkovský kalendář měl proto již na první stránce tučným velkým písmem uvedeno, že například „Vládcem roku 1908 je Měsíc. Vládcem roku 1941 jest Venuše. Vládcem roku 1947 je Slunce“. Potom už jenom stačilo, aby hospodář nalistoval správného „regenta“ a měl dlouhodobou roční předpověď v kapse.

Už tehdy ovšem existovali vzdělaní i nedůvěřiví lidé, například Kepler nebo Borbonio, kteří s podobnými předpověďmi zásadně nesouhlasili. Moritz Knauer chtěl přitom jenom prokázat působení „regentů“ nejen na počasí, na zvláštní povětrnostní jevy, ale i na vlastní průběh zemědělských prací, na výnosy apod.

Někdy kolem roku 1650 navrhl Knauer kalendář, kde vedle astronomických a astrologických údajů měly být záznamy o průběhu počasí, o pracích na poli, ve vinici či v klášterních dvorech. Záznamy měly být zapisovány denně, přičemž původně byly určeny jen pro klášterní potřeby.

Podvod obchodníka Hellwiga

Úprava kalendáře a způsob vedení záznamů byly ve své době vyhovující, a proto v klášteře docházelo k pořizování opisů a za velké peníze byly zasílány zájemcům po celém Německu. Na sklonku života se Knauer rozhodl vydat doplněný a rozšířený kalendář tiskem. Zde však poctivě a důsledně uvedl, že kalendář vlastně platí jen pro německý Bamberk a okolí, kde svá pozorování zapisoval. Kalendář určitě mohl mít pro zemědělství v dané oblasti. Chyba se však stala v tom, že opisy kalendáře se dostaly i do krajin se zcela odlišnými klimatickými poměry. Kalendář už nemohl platit ani v severním Německu, natož v jiných zemích.

Možná by se nic zvláštního nestalo, Knauerův spisek by zapadl. Jenže někdy koncem 17. století se náhodou dostal do rukou obchodně založeného člověka Christopha Hellwiga (1663 - 1721). Hellwig rozuměl vkusu své doby, lidé si libovali v mystice i jiných okultních vědách, a proto se rozhodl lákavou myšlenku starého astrologa zpeněžit. Začal na tom pracovat, ale nejprve se pustil do „obchodních úprav“. Něco ponechal, něco pozměnil. Hlavní změnou se však stalo, že zatímco Knauer psal vždy o minulém zaznamenaném počasí, Hellwig tyto údaje převedl na čas přítomný nebo budoucí. Počasí, které poctivý Knauer podle skutečného pozorování zapsal v Bamberku, prohlásil Hellwig za povětrnost, která teprve přijde. Tak vznikl „Stoletý kalendář“, který se poprvé objevil v roce 1700.

Pranostiky jsou podloženy zkušenostmi

Obchodní úspěch Hellwiga byl až překvapující, neboť kalendář vyšel asi ve 200 vydáních. Dokonce i pražská Karlova univerzita vydávala a prodávala ve své režii pranostiky a kalendáře s astrologickými prognózami počasí. Když berlínská Akademie věd vytiskla v roce 1778 předpovědi podle „Stoletého kalendáře“, vytkl jí osvícený monarcha Bedřich II., že „svádí prostého, nevědomého muže neopodstatněnými prorokováními počasí“. Akademie se sice zalekla, ale lid žádal kalendář dál. Král musel tehdy kapitulovat a v roce 1780 Akademie věd kalendář vytiskla znovu.

Meteorologové proti „Stoletému kalendáři“ zarputile bojovali a dokázali, že předpověď se splnila jen ve 39 procentech všech případů. Lidé však nevěřili meteorologům, ale svému kalendáři, a to tím spíše, když se rozšířila domněnka, že se počasí opakuje po sto letech. Ostatně Knauer zemřel už v 51 letech. Jak tedy mohl sledovat a zapisovat počasí za sto let?

Jsou však lidé, kteří „Stoletý kalendář“ a pranostiky házejí do jednoho pytle. To je však velmi nespravedlivé srovnání. „Stoletý kalendář“ je pouze dávným obchodním trikem s poněkud neseriózními údaji, kdežto pranostiky představují vážný pokus vystihnout charakteristické situace během roku.

Pavel Kovář

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126816
DnesDnes62
VčeraVčera238
Tento týdenTento týden527
Tento měsícTento měsíc3872

Partnerské weby