V desátém století čile bujelo evropské sektářství. Mezi nejpopulárnější odnože tak zvaných gnostiků patřili kataři a valdenští. Věřili, že Bůh vězní lidské duše v jejich tělesných schránkách a že je třeba je vysvobodit. Jak? Vzpourou a protestem. Čas střetu se tak

 rychle blížil…

Málo se ví, že tito vzbouřenci a kacíři „operovali“ i v našich končinách. Valdenští (jmenovali se podle svého zakladatele Valdése) se přes Šumavu dostali až do jižních Čech, například na Třeboňsko. Jejich stopy se objevily u Staňkovského rybníka, také u rybníka Hejtman. Musíme si uvědomit, že tehdejší křesťané se běženců báli, domnívali se, že jsou spolčeni s ďáblem.

Zdejší krajina byla porostlá hustým pralesem, sektáři zde mohli nerušeně přečkat kruté pronásledování. Dominikáni s vojáky pročesávali celé okolí, aby odpadlíky co nejdříve pochytali a předali soudům.

Kde je velká kronika gnosticismu?

Staňkovský rybník je poměrně rozlehlý, do 90. let minulého století bylo jeho okolí nepřístupné, protože se nacházelo v pohraničním pásmu s Rakouskem. Po roce 1989 sem přicházeli nejenom turisté, ale také hledači pokladů. Pátrali po středověkých cennostech, které zde mají být zakopány. Jsou to povídačky, ale vykládejte to nepoučitelným optimistům, kteří uvěřili krajovým pověstem.

A co tu tedy hledají? Nejspíše velkou kroniku gnosticismu, respektive soubor svitků (pergamenů). Pak možná i bratrskou pokladnu valdenských, dokonce se spekulovalo o hrobu Pierra Valdése, otce zakladatele. Má odpočívat pod balvanem s vytesanou hvězdicí, jenže takový tu nikde nenajdete.

Česká Ganga

Za první republiky se o Staňkovském rybníku říkalo, že je českou Gangou, že dokáže absorbovat různé nečistoty, přitom má jeho voda léčivé účinky. Ale pozor, pouze na pěti místech, jinak je docela obyčejná. Za vše údajně mohou ony gnostické sekty, jejich zasvěcenci dokázali zaklínat vodu. Ještě dnes tu možná vládne mocný pohanský bůh Demiurg, žalářník všech duší…

Jiří Nový

DODATEK

Valdenští se ze začátku s oficiální římsko-katolickou církví rozcházeli jen v otázce jejího světského majetku a postavení. Tito „Lyonští chudí“, jak také někdy bývají nazýváni, podle města, v němž začal svou náboženskou činnost Pierr Valdés, vystupují v poslední čtvrtině

12. století především jako potulní kazatelé. Dohodou mezi papežem a císařem (ve Veroně roku 1184) byli zařazeni mezi kacíře (Bula Lucia III. Ad abolendam). Přesto ještě dalších dvacet let prokazovali na veřejných disputacích, pořádaných v některých městech a hradech francouzské Provence, svou zásadní pravověrnost. Brzy se stalo hnutí územně nejrozšířenější herezí evropského středověku.

Valdenští odmítali katarský metafyzický dualismus. Někteří radikálnější valdenští přiznávali, na rozdíl od katarů, právo kázat i ženám.

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126855
DnesDnes30
VčeraVčera207
Tento týdenTento týden913
Tento měsícTento měsíc4258

Partnerské weby