Letní slunovrat, který se slaví v nejdelší den 21. června, označuje otáčející se bod roku. V Británii se v tuto noc na vrcholcích kopců zapalovaly na počest slunovratu hranice a lidé tančili kolem ohňů. Tyto zvyky patřily ještě k upomínkám na druidské rituály. V Řecku se

zase o svatojánské noci zapalovaly ohně na počest bohyně úrody a plodnosti Démétéry. Ti, kdo ji oslavovali, tančili kolem nich, aby vyhnali ďábla a zajistili si dobrou úrodu. V Irsku údajně o této tajuplné noci létaly kolem ohňů víly. Když ohně vyhasly, byl zbývající popel rozsypán po polích, aby přinesl dobrou úrodu. Přitom zároveň chodili po obvodu polí muži s planoucími pochodněmi, aby celému obřadu vtiskli důstojný a slavnostní ráz. V Londýně se ohně zapalovaly také na ulicích a nad ozdobenými dveřmi domů hořely lampy po celou noc. Dveře jste v tento významný čas mohli nalézt ověšeny věnečky z fenyklu a třezalky. Skupiny dívek se krášlily růžemi a routami, sporýšem nebo trojlístkem, přičemž tančily po ulicích.

Sen noci svatojánské

Svatojánská noc patřila odedávna k době kouzel, čarování, ale rovněž k času nejrůznějších darebáctví. Hezky o tom pojednává například Shakespeare v rozmarné komedii Sen noci svatojánské, v níž se prolíná svět lidí se světem skřítků a víl. Na své si obvykle přicházely nejrůznější vědmy, čarodějky a bylinářky, neboť existovalo mnoho rostlin s magickými vlastnostmi, které se pro jejich správný účinek musely sbírat právě této noci. Například se tradovalo a věřilo, že výtrusy velmi malých, pouhým zrakem téměř neviditelných kapradin, mohou svého sběratele učinit neviditelným. Podmínkou však bylo, že se výtrusy musely sbírat tak, aniž by se člověk dotkl rostliny. V této souvislosti lze doložit jistý německý příběh o muži, který šel právě o svatojánské noci místy, kde rostlo ono tajemné kapradí. Zřejmě mu nějaká semínka ulpěla na jeho botách, a tak se stal neviditelným, aniž by si to vůbec uvědomoval. Když se vrátil domů, tak velice vyděsil svoji rodinu, neboť žena a děti slyšely jeho hlas, ale nespatřily jej.

Dub zasvěcený bouřím

K zapalování svatojánských ohňů sloužilo dubové dřevo, neboť dub byl zasvěcen všem bouřím a také římské bohyni krbu Vestě. Slunovrat patřil k době, kdy král dub byl obětován a zaživa upálen, přičemž zimní temnota se posunula blíže. Milenci skákali přes svatojánské ohně, házeli přes plameny květiny a domlouvali si schůzky i milostná setkání.

Svatojánské rituály

Při svatojánských rituálech se oltáře zdobily růžemi, sporýšem i jinými letními květinami, ranými letními plody a také červenými, žlutými a oranžovými svíčkami. Zapalovalo se kadidlo ze slunečních květin a připravovala se těžká sladká vína nebo bylinné nápoje. Veškeré písně a tance tohoto času se pak zaměřovaly na dominantní postavení slunce, zdárné dovršení úrody a na dostatek blahodárného zavlažujícího deště.

(pak)

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126897
DnesDnes44
VčeraVčera194
Tento týdenTento týden1337
Tento měsícTento měsíc4682

Partnerské weby