Pro naše předky byla zvířata indikátory počasí, věštci i léčiteli, některá byla dokonce považována za posvátná a náležitě uctívána. Že má živočišná říše svá tajemství, o tom ví své psycholožka, astroložka a záhadoložka Olga Krumlovská, která se s námi podělila o své postřehy i několik zajímavých příběhů ze

života.

Kozy a ovce

Tato zvířata byla v úrodných oblastech Středního východu domestikována jako první mezi stádovými. Kozel i beran jsou v mytologii a symbolice nejrůznějších národů spojováni s potencí. Beran byl jedním z prvních kultovních zvířat, to dokazují jeskynní malby na Sahaře zobrazující lidské postavy uctívající berana se slunečním diskem mezi rohy. V antické mytologii symbolizoval tvar beraních rohů mužskou potenci. Křesťanství berany i kozy ztotožňovalo s hříšnými tvory posedlými chtíčem a ďáblem. A nelze opomenout Krista se symbolikou nevinnosti i obětního beránka, který na sebe bere hříchy lidstva.

Ve snu bývá koza symbolem nespokojenosti, naznačuje, že v našem nitru hlodají neklid a touha. Máme-li ze snu příjemný pocit, nebo koza najde nějaké lupení a pochutnává si na něm, pak se nám zřejmě podaří získat to, po čem toužíme. Jestliže však běhá z místa na místo a mečí, nejspíš se budeme sžírat dlouho a marně. Ovce má jiný význam, souvisí s touhou zařadit se do nějaké společnosti. Máme-li ze snu negativní pocit, můžeme mít v kolektivu potíže.

Já jsem koza rohatá…        

„Koza se mi nezapomenutelně zapsala  do paměti jako nesmírně mazané a hlavně zlé stvoření. Patřila mezi zvířata, která chovala  babička ve svém mlýně. Té, na kterou si vzpomínám, se říkalo Róza. V tu dobu jsme společně s ní měli i ovci Bellu, která byl hodná a já na ní s oblibou jezdila. Dále jsme měli roztomilého a hravého vepříka Honzu a psa Punťu, pouliční směsku kdoví čeho až do jeho psího pátého kolena, pár slípek, krůt. Během života jsem vycházela dobře takřka se všemi zvířaty, s Rózou to tak ale rozhodně nebylo. Měla na mě spadeno od první chvíle. Jak jsem vkročila na dvorek, nekompromisně mě sejmula svými rohy. Měla jsem z ní takový strach, že jsem se bez dozoru dospělého neodvážila z domu vystrčit nos. Koza byla ale chytrá. Chodila jsem tehdy do první třídy a vracela se domů ze školy sama. Zastavila jsem se vždy u branky a čekala, až si pro mě maminka nebo babička přijde. Koza se vždy tvářila jakoby nic, ani na mě okem nepohlédla. Zkrátka nezájem, jako bych pro ni byla vzduch. Jednou jedinkrát se ale stalo, že nás ze školy pustila učitelka dříve. Poskakovala jsem u branky a volala, leč marně. Dvůr byl  příliš velký a mlýn rozlehlý. Nikdo mě neslyšel. Rozhlédla jsem se po dvorku, koza nikde. Říkala jsem si, že je zavřená, nebo se pase na zahradě, tak jsem opatrně otevřela branku. Ani nevrzla a já se chystala  nenápadně přeběhnout do domu. Sotva jsem se ocitla na dvorku, vyrazila náhle koza s vítězným zamečením zpoza bezu. Celou dobu tam schovaná číhala!  V plném rozběhu mě srazila na zem a skákala po mně. Než ke mně dospělí přiběhli, byla jsem samá modřina. Rozzlobený dědeček tenkrát koze nařezal a mě pak hlídali ještě více, aby už mě Róza nemohla knokautovat. Ale pomstila se nám jinak. V nestřeženém okamžiku proběhla ze dvorku na zahradu k rozvěšenému prádlu a sežrala ze šňůry moji sukýnku a dědovy trenýrky.“

(cul)

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126856
DnesDnes41
VčeraVčera207
Tento týdenTento týden924
Tento měsícTento měsíc4269

Partnerské weby