V našich zemích je při svatbě vždy veselo. Ale jsou země, kde svatba, zvláště pro ženicha, není žádná radost. U mnohých primitivních národů je příkazem dobrého mravu, aby se ženich hodně vzpouzel. Tak například na Kamčatce sváží ženicha řemeny do rybářské sítě a

přítelkyně nevěsty ho pak škrábou, koušou a tahají za vlasy, až krvácí z mnoha ran. Když se mu rány zahojí, začne to znovu a trvá to tak třeba i několik týdnů, přičemž mladík musí vše snášet s největších klidem a dělat, jako by o ženu vůbec nestál.

Na australském souostroví Nové Irsko se musí ženich pět dní skrývat v houští a jeho druzi jej tam musí hledat. Potom přijde obřad, při kterém po ženichovi házejí mušlemi. Ženich se pokouší utéct. Podaří-li se mu to, přivedou ho zpět a házejí po něm znovu. Podobný obyčej mají Sakalavové na Madagaskaru, jenomže místo mušlemi házejí po ženichovi oštěpy. Tu má právě ženich svou obratností, s jakou se dovede vyhýbat oštěpům, ukázat, že je již hoden vstoupit do stavu manželského.

Velké utrpení mají také indiánští ženiši v britské Guayaně. Zašívají je tam do visutých rohožek plných mravenců, kteří dovedou pořádně štípat. Prapodivný zvyk mají příslušníci kmene Manda v Bengálsku. Zasnubují tu ženicha i nevěstu napřed symbolicky s některými stromy, ženicha se stromem zvaným mahva, nevěstu s mango. Každý musí svůj strom obejmout, přičemž je přátelé pevně přiváží ke stromu. Jak se z toho dostanou, je jejich věcí. Podaří se jim to asi vždycky, neboť jinak by kmen Manda už dávno vymřel.

(ryp)

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126897
DnesDnes45
VčeraVčera194
Tento týdenTento týden1338
Tento měsícTento měsíc4683

Partnerské weby