Nacházíme se v jižních Čechách, na Strakonicku. Ve starých pověstech jsme hledali stopy démonů z pohádek. Divoženky, jezinky, lesní panny, víly a Meluzína – to je početná rodina skrytých obyvatel zeleného království! Dokonce i lesního čerta mezi nimi

najdeme.

Zřejmě nejdůležitější, panovnictvím pověřená, byla bohyně větru Meluzína. Současně patřila mezi nejmocnější a nejnebezpečnější bytosti „odjinud“. Dovedla se proměňovat v ryby či podivné příšerky. Rozpoznala se podle naříkavého hlasu a kvílení. V lidových příbězích zcela zdomácněla, takže dnes při vyslovení jejího jména nepociťujeme žádný strach. Možná se spíše usmějeme. Ovšem pozor – Meluzína byla podle mytologie prapředkem víl a vládla tvrdou rukou! Svým zpěvem způsobovala velká neštěstí, lidé zešíleli či spáchali sebevraždu. Dochovala se i zaklínací věta, jejímž prostřednictvím se lidé mohli před vládkyní povětří chránit. Odříkávání zaklínadla se doplňovalo jednoduchým magickým rituálem se švestkou nebo jablkem.

Divoženky si rády povídaly

Divoženky byly o poznání drzejší. Dostávaly se až do lidských příbytků, prý i do měst. Byly dosti komunikativní a snažily se v domech něco půjčit, většinou od hospodyněk. Také nabízely své děti na výměnu do lidských rodin, mluvily kostrbatě, neobratně, jejich hlas připomínal nějaký automat. Možná se snažily smíchat svou rasu s lidskou a hovory s hospodyněmi nahrazovaly jazykový rychlokurs. Se svými divnými dětmi prý nemluvily vůbec, což by dokazovalo, že se jednalo o tvory bez jazyka.

Brutální jezinky

Jezinky byly poměrně kruté, ne nadarmo se dostaly až do pohádky o Smolíčkovi. Většinou útočily na děti či na mladé muže, jedním prstem s dlouhým nehtem prý dokázaly napadenému vyloupnout oko z důlku. Jezinky si své vlasy přibarvovaly krví, oproti divoženkám mluvily jen stroze, úsečně – a pouze ve výjimečných případech. Možná plnily úlohu experimentátorek, tipovými výpravami hledaly mladá a zdravá těla k pokusům nebo jako vhodné dárce orgánů.

Kletba srdnatého chalupníka

 Na Prachaticku řádil lesní čert společně s jezinkami. U Volar na ně nebojácný chalupník Wastl seslal pekelnou kletbu. Ráno na svém dvoře nalezl chumáč podivných vlasů s cárem nazelenalé kůže. Patřilo vše nějaké ohavné bytosti?

Co k těmto událostem dodat? Jsme snad odedávna zkoumáni cizími bytostmi bůhví odkud? A zůstala unikátní svědectví o jejich činnosti zachycena ve zdánlivě obyčejných pověstech, legendách a pohádkách? Inu, možné to je…

Jiří Nový

Sleva - předplatné

titul horo 4 fill 330x462

 

Inzerce pro aktuální týden

Spiritobchod

126897
DnesDnes44
VčeraVčera194
Tento týdenTento týden1337
Tento měsícTento měsíc4682

Partnerské weby